Mopování dvojkbelíkovým vozíkem

Do modrého vědra si připravíme vodu s čistícím prostředkem v poměru dle doporučení výrobce max. do 2/3 obsahu nádoby (z praktických důvodů, aby nám voda při manipulaci s vozíkem nešplíchala ven).

Dle doporučení výrobce volíme i teplotu vody, ve většině případů se používá voda studená nebo max. vlažná. Čisticího prostředku dáváme maximálně tolik, kolik nám doporučuje výrobce. Zvyšováním množství nezvýšíme jeho účinnost, spíše si způsobíme problém v podobě šmouh, které se nám objeví na podlaze po uschnutí.

Do červeného vědra dáme čistou vodu do výše jen ca 1/3 celkového obsahu nádoby. Na červené vědro si nasadíme ždímač.

Tyč spojíme s držákem mopu a do postranních klipsů přichytíme mop.

Nyní se postavíme k užší straně vozíku k červenému kbelíku. Chodidly (v pracovní obuvi) zapřeme kolečka. Tuto polohu zaujímáme vždy při ždímání mopu ve ždímačce, abychom zabránili pohybu vozíku.

Držák mopu musíme mít ve „svěšené“ poloze. Pokud si to můžeme dovolit s ohledem na výšku stropu, držíme tyč s držákem a prověšeným mopem ve svislé poloze (jinak v úhlu, které nám okolní prostředí umožní) a mop ponoříme celý do čistícího roztoku v modrém kbelíku. Vyjmeme ho z čistícího roztoku a dáme do ždímačky, kde ho lehce dvakrátpohybem rukojeti ždímačky směrem k sobě vyždímáme. Při pokládání na zem (v poloze ještě nad zemí) už krouživým pohybem tyče roztáčíme držák mopu tak, aby na zem dopadl již v rozevřený, jak držák, tak mop. Proti zemi rychlým pohybem zatlačíme prostřednictvím tyče na mop, aby došlo k jeho aretaci v této poloze. Zpočátku můžeme mít trošku problémy, než se držák „ochodí“. Chce to „grif“, který při pravidelném používání získá určitě každý.

Vytýčíme si (pomyslně) prostor, který budeme mopovat. Mop nasadíme kolmo k okraji prostoru (ke stěně, nábytku apod.). Prostor, resp. jeho tři strany, tj. přilehlou po právě ruce, protilehlou a směrem k nám pravou přilehlou „objedeme“ kolmo položeným mopem. Stejnou cestou se vrátíme k protilehlé straně a dbáme přitom, abychom stranou mopu, kterou jsme stírali směrem k sobě, teď stírali směrem od sebe. Přední strana mete, tzn., že nám sbírá mechanické nečistoty, které nám na podlaze zůstaly. Obvykle něco málo zůstane, i když před mokrým mopováním poctivě odmopujeme na sucho, zameteme nebo vysajeme.

Takže stále nezvedáme mop z podlahy (jinak bychom ho museli vymáchat a znovu vyždímat.) a „dojedeme“ s ním k protilehlé straně. Pokračujeme tak, že pomaličku couváme a tyčí s mopem od jednoho kraje vytyčeného prostoru směrem k druhému děláme osmičky. Neustále myslíme nato, která strana mete. Dostaneme-li se na konec vytyčeného prostoru, zvedneme mop od podlahy a malinko s ním nad zemí klepneme. Odpadnou nám tak mechanické nečistoty, které jsme nametli (písek, kamínky). Ty smeteme smetáčkem na lopatku.

 Šlápneme na pedál, tím dostaneme držák s mopem do svislé polohy, řádně vymácháme mop ve vodě v červeném kbelíku, důkladně vyždímáme pohybem „dvakrát k sobě“ a vložíme mop do kbelíku modrého, tj, do vody s čistícím přípravkem. Dvakrát ho následně lehce ve ždímačce vyždímáme. Při pokládání na zem (v poloze ještě nad zemí) už krouživým pohybem tyče roztáčíme…

Výhodou dvojkbelíkového systému je, že špinavý mop mácháme v samostatném kbelíku, ve kterém podle potřeby, tj. míry znečištění, vyměňujeme vodu tak často, jak je potřeba.

Při používání úklidového vozíku se dvěma vědry:

• Dosáhneme větší účinnosti (čistoty) stírané plochy
• Ušetříme na výdajích za čisticí prostředek