Mopování jednokbelíkovým vozíkem nebo soupravou MOPSET

Do kbelíku nalijeme přiměřené množství vody (časem odhadneme spotřebu a děláme si roztoku jen tolik, kolik skutečně spotřebujeme) a přidáme dle doporučení výrobce na etiketě doporučené množství vhodného čisticího prostředku.

Tyč spojíme s držákem mopu a do postranních klipsů přichytíme mop.

Nyní se postavíme k užší straně vozíku do místa, kde není ždímačka. Chodidly (v pracovní obuvi) zapřeme kolečka. Tuto polohu zaujímáme vždy při ždímání mopu ve ždímačce, abychom zabránili pohybu vozíku.

Držák mopu musíme mít ve „svěšené“ poloze. Pokud si to můžeme dovolit s ohledem na výšku stropu, držíme tyč s držákem a prověšeným mopem ve svislé poloze (jinak v úhlu, které nám okolní prostředí umožní) a mop ponoříme celý do čistícího roztoku. Vyjmeme ho z čistícího roztoku a dáme do ždímačky, kde ho dvakrát pohybem rukojeti ždímačky směrem k sobě vyždímáme. Při pokládání na zem (v poloze ještě nad zemí) už krouživým pohybem tyče roztáčíme držák mopu tak, aby na zem dopadl již v rozevřený, jak držák, tak mop. Proti zemi rychlým pohybem zatlačíme prostřednictvím tyče na mop, aby došlo k jeho aretaci v této poloze. Zpočátku můžeme mít trošku problémy, než se držák „ochodí“. Chce to „grif“, který při pravidelném používání získá určitě každý.

Vytýčíme si (pomyslně) prostor, který budeme mopovat. Mop nasadíme kolmo k okraji prostoru (ke stěně, nábytku apod.). Prostor, resp. jeho tři strany, tj. přilehlou po právě ruce, protilehlou a směrem k nám pravou přilehlou „objedeme“ kolmo položeným mopem. Stejnou cestou se vrátíme k protilehlé straně a dbáme přitom, abychom stranou mopu, kterou jsme stírali směrem k sobě, teď stírali směrem od sebe. Přední strana mete, tzn., že nám sbírá mechanické nečistoty, které nám na podlaze zůstaly. Obvykle něco málo zůstane, i když před mokrým mopováním poctivě odmopujeme na sucho, zameteme nebo vysajeme.

Takže stále nezvedáme mop z podlahy (jinak bychom ho museli vymáchat a znovu vyždímat.) a „dojedeme“ s ním k protilehlé straně. Pokračujeme tak, že pomaličku couváme a tyčí s mopem od jednoho kraje vytyčeného prostoru směrem k druhému děláme osmičky. Neustále myslíme nato, která strana mete. Dostaneme-li se na konec vytyčeného prostoru, zvedneme mop od podlahy a malinko s ním nad zemí klepneme. Odpadnou nám tak mechanické nečistoty, které jsme nametli (písek, kamínky). Ty smeteme smetáčkem na lopatku.

Šlápneme na pedál (v případě šedě-oranžového držáku na oba pedály), tím dostaneme držák s mopem do svislé polohy, vymácháme mop v čistícím roztoku, 2 x vyždímáme…

Nevýhodou jednokbelíkového systému je, že máme k dispozici jen jednu vodu, takže za chvíli stíráme „špínou“, jako u klasického kbelíku. Proto doporučuji připravit si čistícího roztoku méně a častěji ho vyměnit. Druhou – nouzovou a méně pohodlnou - variantou je vzít si ještě jeden, např. 6 litrový kbelíček, udělat si čistící roztok do něho, postavit ho těsně vedle vozíku se ždímačkou a vodu z vozíku používat jen na máchání mopu od špíny.

Nejlepší variantou, jak se vyhnout problému „stírání špinavou vodou“ je pořídit si vozík dvojkbelíkový.